Tomáš Zástěra: Pod stanem jsem jako doma

Proč jste se stal ambasadorem soutěže Kemp roku?

Od útlého věku jezdím na dětské tábory, takže pod stanem jsem jako doma. A protože vím, jak důležité je pro kempování příjemné prostředí a služby, jsem rád, že tato soutěž může lidem pomoci zvolit ideální místo.
Jaký máte vztah ke kempování?
Jak jsem říkal - velice kladný. Myslím, že taková dovolená nebo pobyt je očistná pro psychiku, která je zkoušená naší spěchanou dobou. A pro děti je to skvělá škola, jak se o sebe umět aspoň z části postarat v přírodě.

Jak momentálně trávíte léto?

Cestuji po Čechách na motorce. Vyjel jsem i do sousedního Rakouska, kde jsem právě kempoval. Chystám se ještě coby hlavní vedoucí na dětský stanový tábor.

Jaký styl dovolené preferuje? (karavan, hotel, kemp a širák)

Každý styl dovolené má něco do sebe. Asi bych už nechtěl spát čtrnáct dní pod širákem. Ale ani v luxusním hotelu. Mám rád od každého trochu. A přiznám se, že mým snem je projet velkou část Evropy právě s karavanem nebo obytným vozem.

Máte nějakou oblíbenou lokalitu v ČR, kam se rád vracíte?

Rád jezdím do Prachovských skal, kde s kamarádem a bráchou vlastníme dětský tábor. Taky jižní Čechy, protože tam mám chalupu. Ale hezky je všude tam, kde s sebou máte kvalitní společnost.

Co máte na kempování a pobytu v přírodě nejradši?

Nejraději mám tu volnost. Možnost rozhodnout se sbalit plátěnou střechu nad hlavou a jet dál. Taky jednoduchost bytí, protože naše doba je dost komplikovaná. Ženeme se za penězi, úspěchem a luxusem. A tak návrat ke kořenům a přírodě vždy rád ocením.

Máte nějakou (vtipnou) historku z kempování, která vám utkvěla v paměti?

Veselých příběhů je celá řada. Ale musím říct, že je vždycky humorné vracet se do svého stanu v kempu, kde je mnoho lidí. Cestou člověk asi dvacetkrát zakopne o kotvící šňůry a často si i, zejména pokud si trochu čichnul ke špuntu, splete stan.

Vozíte s sebou na cesty nějakou pro vás nezbytnou věc, která by ostatní překvapila?

Asi ne. Spíš si sebou častokrát nevezmu kempingové nezbytnosti, jako je třeba čelovka nebo nůž. Byť mám obojí a to v hojném počtu. To většinou okolí znovu a znovu překvapuje.