Památky v okolí kempu
zřícenina hradu
Zřícenina středověkého hradu a renes. kaštiela. Založen před r.1309 magistrem Dončem. Mnohokráte byl goticky a renesančně upravován a přestavován. Od r. 1527 až do pol. 20 stol. v držení Révayovců. Od pol. 18. stol. chátrá. R. 1944 vyhořel kaštiel.
Župní dům, Martin, Turčianský svätý Martin (6.3 km)
ostatní
Budova Župního domu vystavěna v r. 1710 jako správní sídlo Turčianské župy. Barokní dvoupatrová budova upravena v 19. století klasicistně. Od r. 1987 slouží potřebám Turčianské galerie.
sakrální památky
Raně gotický farní kostel sv. Martina ve středu stejnojmenného okresního města. Na konci 13. stol. nahradil starší dřevěný kostelík. V 15. století doplněn o jižní a později o severní kapli. V interiéru cenné fresky apoštolů ze 14. století.
Starhrad, Varín, Starý hrad, Varín, Warna (11.2 km)
zřícenina hradu
Hrad založený v 13. století. V 15. století sloužil jen jako případné útočiště. Po stavovském povstání v 18. století úplně opuštěn.
Strečno, Strechun; Strechyn; Streczen; Streczan; Strežín (12.3 km)
zřícenina hradu
Hrad postavil Matúš Čáka Trenčianský na přel. 13. a 14. stol., poté v majetku mj. Pongrácovců z Liptov. Mikuláše či Löwenburgovců. V 17. stol. útočištěm Thökölyho povstalců - pobořen vojsky Leopolda I. a poté chátral. Koncem 20 stol. zrekonstruován.
zřícenina hradu
Blatnický hrad pocházející z druhé poloviny 13. stol. Hrad vystřídal několik majitelů (Peter z Brezovice, Pongrác ze Sv. Mikuláše, Peter Komorovský). V druhé polovině 16. a na začátku 17. stol. byl rozšířen. Od roku 1790 nebyl hrad obydlen a postupně zpustl.
sakrální památky
Pozdně gotický dřevěný kostel sv. Juraja z přelomu 15. a 16. století, nejstarší zmínka je z roku 1583. Několikrát poškozen a vyrabován při povstáních 17. a začátku 18. století. V interiéru vrcholně barokní oltář.
sakrální památky
Areál kalvárie s kostelem sv. Kříže vystavěn r. 1728, aby zvýšil církevní prestiž Znievu. Obrazy v kostele jsou dílem J. B. Klemense. V r. 1816 kostel z iniciativy biskupa Klucha renovován.
Zniev, Znievský hrad, Turčianský hrad, Turuc, Turiec (21.4 km)
zřícenina hradu
Druhý nejvýše položený slovenský hrad dal název celé oblasti - Turiec. Vystavěn Ondřejem, přívržencem krále Bély IV. v l. 1241-42. Správní a obranné centrum oblasti. Po r. 1339 jeho význam klesl a připadl klášteru v podhradí. Po r. 1770 opuštěn.
sakrální památky
Synagoga ortodoxní židovské obce postavená v roce 1927. V interiéru se zachoval původní mobiliář z 20. let s geometrickým dekorem. V ženské části synagogy je dnes expozice Múzea židovskej kultúry, součást Slovenského národ. múzea.
zaniklý hrad
Hrad pocházející pravděpodobně ze 13. století, jako pustý uváděn 1397, poslední zmínka o něm je z r. 1454. V květnu 2008 objeven při archeologickém průzkumu, v červenci 2008 definitivně zlikvidován investorem obchodního centra Hrad.
sakrální památky
Hřbitov neznámého stáří, připomínán v souvislostí s činností pohřebního spolku Chevra Kadiša z roku 1865. Přibližně 200 hrobů, mimo jiné i židovských zajatců z I. světové války. Obřadní síň z 30. let 20. stol. Hřbitov je dodnes používán.
sakrální památky
Barokní klášter s kostelem postaveným v letech 1723 -1731 pro řád františkánů, kteří v Žilině působili od roku 1703. Interiér je barokní, včetně dřevěného mobiliáře a varhan. Kostel je františkány propůjčen žilinské římsko-katolické farnosti.
sakrální památky
Synagoga postavená v r. 1933-1934 na místě starší synagogy. Autorem je významný evropský architekt Peter Behrens z Berlína. Bohoslužbám sloužila do 2. svět. války, v r. 1953 ji koupilo město a upravilo na kulturní centrum, aula VŠ. Dnes je v ní kino.
sakrální památky
Kostel sv. Štefana kráľa z doby mezi 1200-1250. V 15. století byla postavena vedle kostela kaple Božího těla a v druhé polovině 16. století mladší renesanční kaple. V kostelíku malby, nejstarší z doby kolem roku 1260.
Budatín, Budatínský hrad, Žilina (23.6 km)
zámek
Hrad, přestavěný na zámek na pravém břehu Váhu, naproti centru Žiliny. Vznikl z pozdně románské strážní věže. Přestavěn v pol. 15. a 16. stol. V pol. 18. století barokně upraveno především předhradí. 1849 vypálen. Na přelomu 19. a 20. stol. obnoven.
