Památky v okolí kempu
zaniklý hrad
Zříceniny hradu ze 14. st. Poč. 15. st. zpustlý, obnoven husity po r. 1424, dobyt a vypálen r. 1428 a 1435. R. 1450 znovu obnoven. R. 1471 neúspěšně obléhán. Zpustl před r. 1542. V neprostupném terénu dochovany zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.
zřícenina hradu
Zříceniny hradu. Poprvé se připomíná k r. 1369. Nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. R. 1441 dobýván Tábority. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý".
4
Pozůstatky větrného mlýna Holandského typu z 1 pol. 18. století. V provozu byl do konce 18. století. Poté jej jej majitel nechal z důvodu nepotřebnosti zpustnout.
torzo tvrze
Zaniklá tvrz postavená Rožmberky roku 1400 na skalnatém ostrohu u místa přívozu přes Vltavu. Zanikla za husitských válek již v první pol. 15. století při systematickém ničení rožmberských opěrných bodů na Vltavě.
torzo zámku
Nepatrné zbytky klasicistního zámku v areálu, kde již v předhusitské době stával dvůr s tvrzí Nussberg. Zám. vystavěl krajský hejtman Karel Josef z Bienenberku po r. 1789. Po r. 1947 jej má ve správě město Jílové, chátrá. R. 1990 se budova zřítila.
zřícenina hradu
Zříceniny hradu poprvé zmiňovaného r. 1318. Ve 2. pol. 15. st. připojen k blízkému Konopišti. Zanikl patrně v době poděbradských válek. Ještě r. 1495 se však připomíná jako tvrz.
zámek
Původní vodní tvrz (či hrad, prameny jsou v tomto ohledu nejednotné) postavená kolem roku 1350 byla přestavěna na jednopatrový zámek, který byl roku 1850 regotizován. Zámek má trojúhelníkové nádvoří. U zámku je rozsáhlý zámecký park.
hrad
Raně gotický hrad z r. 1382 postavil oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic. Od r. 1474 je v držení Lobkoviců. Při úpravách hradu byl povolán stavitel Jiří Aichbauer. Malířská výzdoba interiérů pochází až ze 2. pol. 18. stol. Hrad je zachovaný.
hrad
Část románského hradu, rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce.
zřícenina zámku
Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.
hrad
Původně gotická stavba z 14. století, postavena za Jana Lucemburského. Od poč. 15. stol. se majítelé rychle střídali. Opuštěna počátkem 17. století. Na konci 18. století přeměněna Mansfeldy v sýpku - poté už se vzhled a využití stavby nezměnil.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.
zámek
Původně gotický hrad (typ francouzského kostelu). Roku 1468 dobyt Jiřím z Poděbrad. V 17. stol. získal vzhled renesančního zámku. Koncem 19. stol. nechal F. Ferdinant d´ Este zámek romanticky upravit.
zřícenina hradu
Zříceniny hradu Václava I. (cca 1240), dokončen za Přemysla Otakara II. Už za Václava II. začíná význam upadat, r. 1569 uváděn jako pustý. Zachovány nádvorní zdi a části příček paláců a brány jádra, zbytky brány předhradí, okružní val, příkopy.
sakrální památky
Interiér kostela měl imitovat jeskyni, ze stěn a stropu visely krápníky, na zemi byly oblázky. Dodnes se zachovalo jen několik náznaků původního, jistě nádherného interiéru.
zámek
Prostý původně barokní zámeček od Ferdinanda Ignáce Schönpfluga z Gamsenberku z počátku 18. století, historický vzhled později setřen přestavbou na byty JZD.
torzo hradu
Hrad byl založen dle písemností r. 1362. Zakladateli hradu byli páni erbu poloutrojříčí, kteří ho měli v držení až do husitských válek. Po Leskovcích hrad náležel Routům z Dírné. Jako pustý se uvádí k roku 1539. Dnes zbyla z hradu jen zřícenina.
zřícenina tvrze
Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.
zřícenina tvrze
Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.
ostatní
V areálu hosp. dvora zámku Štiřín stojí konferenční centrum, dům Atis, pojmenovaný podle arch. Kačera, který ho koncem 90. let 20. stol. navrhl, projektoval a zčásti postavil. Převládající znaky zařazují dům k realizacím organické architektury.
