Památky v okolí kempu
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.
zámek
Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.
zřícenina hradu
Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
tvrz
Původně biskupská tvrz, postavená stavební hutí Jana IV. z Dražic počátkem 14. století. Dochována řada architektonických prvků. Od počátku 18. století hospodářské využití (sýpka), v současné době prázdná a chátrající.
zřícenina hradu
Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.
zámek
Z r. 1416 je první zmínka o tvrzi, na sklonku 18. stol. uváděna jako zřícenina. Gallasové vybudovali nynější zámek. Působí spíše dojmem předměstského domu, než zámku.
zámek
Za Olbramoviců je z r.1380 zmínka o tvrzi.V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel a obnoven byl v empírovém slohu. Od r. 2004 zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.
torzo hradu
Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.
zřícenina hradu
Hrad z 2. poloviny 15. století. Roku 1632 vypálen a vydrancován. V 17. století se z něj stala zřícenina. Dnes dochovány pouze nečetné zbytky roztroušené v zástavbě
zřícenina hradu
Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411-12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.
zřícenina zámku
Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.
sakrální památky
Pozdně románský kostel, postavený za biskupa Jana II. (1226-36) jako kombinace sakrálního a fortifikačního centra obce. Opraven v 17. století (přistavěna sakristie) a 1864 (třetí patro věže). Obranná patra věže zpřístupňuje schodiště v síle zdi.
zámek
Tvrz asi z přel. 14. a 15. st., za husitství zanikla. Novou renes. tvrz založil v l. 1556-63 Jan Sekerka. Po r. 1623 zpustla, r. 1680 se uvádí jako rozbořená. Jezuity přestavěná na barokní trojkřídlý zámek a podobu již nezměnila.
zámek
Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.
hrad
Gotický hrad založený roku 1348 za Karla IV. na ochranu korunovačních klenotů a státních listin. Významná kaple sv. Kříže s deskovými obrazy od Mistra Teodorika. Necitlivou rekonstrukcí v 19. stol. zničena autentičnost hradu.
přírodní scenerie
Nepřístupná - uzamčená - krasová jeskyně nad soutokem Kačáku a Berounky s délkou chodeb cca 350m. Jeskyně bývá pravidelně otevřena jedenkrát do roka v rámci Tetínských jeskyňářských dní.
zřícenina hradu
Skromné zbytky hradu z pol. 13. století. Od roku 1321 v majetku Štěpána z Tetína. Hrad koupil Karel IV. a panství bylo připojeno k hradu Karlštejn. Poté brzy zpustl a zanikl.
zřícenina tvrze
Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.
zámek
Patrový venkovský zámeček na obdélném půdorysu s dvojicí mírně vystouplých bočních rizalitů byl vystavěn z původního statku, prvně zmíněného r 1437. Dřívější barokní podoba ustoupila při klasicistní přestavbě v 19. stol. Součástí areálu je zám. park.