Památky v okolí kempu
zaniklá tvrz
Tvrz byla postavena roku 1313 patrně Petrem z Šebíkova. Později byla prodána klášteru Plasskému. Kolem roku 1420 ji koupil Hynek ze Švamberka, který ji ale r. 1430 postoupil zpět klášteru. Tvrz zanikla kolem r. 1530.
torzo hradu
Nepatrné zbytky loveckého hrádku z roku 1240, postaveného na příkaz Václava I. Jednalo se o přechodný typ mezi hradištěm a hradem. Po požáru v roce 1420 se stal zříceninou.
zřícenina hradu
Zřícenina gotického hradu založeného pány z Krašova v r. 1232. V 15. stol. přistavěno rozsáhlé předhradí. Koncem 17. stol. barokně upraven na letní sídlo řeholníků. Po zrušení kláštera v r. 1785 byl hrad ponechán svému osudu.
zámek
Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.
zámek
Zámek, postaven na počátku 18. stol. na místě původního hospodářského dvora poprvé zmiňovaného r. 1193. Původně patřil plaskému klášteru.V r. 1577 prodává řád dvůr Mikuláši Kozelkovi z Hřivic, který si zde postavil tvrz, zanikla r. 1672.
zřícenina hradu
Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.
ostatní
Barokní zámek byl původně tvrzí kterou r. 1543 založil Viktorin Šanovec a která byla r. 1639 vypleněna. Na jejím místě v l. 1710-16 nechal opat E. Tyttl postavit nový barokní dvůr. Stavitelem byl M.O. Kondel. Po r. 1989 dvůr vrácen rodině Brčkově.
zřícenina hradu
Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.
zřícenina zámku
Zámek byl postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století pseudorenesančně přestavěn. Počátkem 20. století byl kolem zámku založen park, v roce 1958 přebudován na arboretum.
zámek
Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.
zřícenina hradu
Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.
zaniklý hrad
Skromná zřícenina hradu. Založen před r. 1363 pány ze Šanova, páni ze Šprymberka zde sídlí do husit. válek. Po r. 1464 Janem z Doupova připojen k Petrohradu, 1483 uváděn jako pustý. Dochovány malé zbytky zdí, terénní relikty budov, příkopy a valy.
zřícenina hradu
Skromné zbytky hradu postaveného kolem roku 1313 Rackem, synem Sezemy z Krašovic. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna kteří na hradě nesídlili. Po roce 1785 hrad rozebrán na stavbu vesnických usedlostí.
zámek
Barokní zámek, původně tvrz, na renesanční zámek ji přestavěl Jeroným ml. Hrobčický z Hrobčic před r. 1600. Po požáru r. 1712 následuje vrcholně barokní přestavba podle projektu T. Hafeneckera. Zámek byl po r. 1945 sídlem ředitelství lesního závodu.
zaniklý hrad
Hrad založen Hroznatovci na přelomu 13. a 14. stol. V l. 1484-88 na Vrtbě seděl Jan Habart ze Stochovic. R. 1511 hrad drželi Rabštejnové, kteří ho r. 1538 prodali Sebastiánovi Markvartovi z Hrádku, poté opuštěn. Zbyly jen mohutné valy a příkopy.
zřícenina hradu
Hrad postavený roku 1387 na příkaz Jindřicha Elstrberka. Od roku 1661 uváděn jako pustý. Roku 1810 přebudován hradní palác na altán, který postupně schátral. Po roce 2000 opět zrekonstruován a využíván jako altán.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. Zmiň. r. 1212 v predik. Hrdibora ze Všerub, v maj. jeho potomků do r. 1269. V l. 1378-79 maj. Jindřich z Rabštejna, 1385-1520 Gutštejnové, za Kokořovských z Kokořova hrad nebyl rezid. sídlem a zpustl. V místě román. kostel sv. Martina.
Radeč, Mitervald, hrad na Radči (23.4 km)
torzo hradu
Téměř zaniklý hrad, dle archeologických nálezů (Václav Krolmus) spadá jeho existence do 14. stol. V pramenech připomínán již jako pustý hrad; v urbáři r. 1652. Malý hrad patrně nebyl rezidenčním sídlem, ale sloužil jako mocenský opěrný bod.
zaniklý hrad
Pozůstatky hradu přechodného typu na pomezí hradiště a hradu. Typické je valové opevnění pouze z náspu a čelní kamenné zdi. Založen poč. 13. stol., byl centrem přemyslovského loveckého hvozdu. Zanikl po požáru po pol. 13. stol.
torzo hradu
Mohutný příkop a val zaniklého hradu s pravidelným, obdélným jádrem. Postaven asi na zač. 14. st. Hroznatovci. Páni z Frumštejna doloženi v letech 1357-1475, ve 2. pol. 15. stol. nejméně dvakrát dobyt, poté opuštěn, roku 1521 uváděn jako pustý.
