Památky v okolí kempu
Příkopy, Starý Rýzmberk, Alt-Riesenberg (1 km)
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. Při arch. výzk. nalezena keramika z 11. stol. Hrad mohl hrát význ. úlohu při obraně Všerubského průsmyku v bojích mezi Břetislavem I. a císařem Jindřichem III. r. 1040. Opevnění a další arch. nálezy poukazují na hrad z 1. pol. 13. stol.
zřícenina hradu
Zříceniny hradu, založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Dochovány zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.
věž
Rozhledna (50 m, 773 m n. m.) stojí na místě původní dřevěné věže, která byla postavena r. 1938 s přilehlou chatou Klubem českých turistů. R. 1948 byla zastřešena a opatřena pláštěm. Stála zde do 80 let 20. stol. R. 1992 byla postavena nová rozhledna, sloužící také jako telekomunikační stožár.
zřícenina hradu
Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.
tvrz
Tvrz byla postavena ve 14. stol., snad Vilímkem z Úsilova. Od pol. 15. stol. do pol. 16. stol. v majetku Příchovských, ti přistavěli v 16. stol. jednopatrovou budovu. V 17. stol. tvrz přestala sloužit šlechtě. V 1. pol. 18. stol. byla starší část tvrze zbořena, zbytek byl upraven na sýpku.
Ruchomperk, Kouřim, Rauchenberk, Velký Kouřim (5.3 km)
torzo hradu
Terénní zbytky hradu snad z přelomu 12. a 13. století. Zanikl v 1. pol. 13. st. v souvislosti s vyhnáním ze země možného stavebníka Černína z rodu Drslaviců po sporu s Přemyslem Otakarem I. Zachovány valy a příkopy kolem pahorku předhradí a jádra.
sakrální památky
Raně barokní kaple z let 1669-71, postavená na místě gotického kostelíka, zpustlého za husitských či třicetileté války. Zevně prostá stavba obsahuje (?) bohaté vnitřní zařízení.
sakrální památky
Tento kostel obklopují staré lípy, z jejichž stínu poutník může přehlédnout kouzelnou krajinu českého pohraničí.
Netřeby, Netřeb, Nový Rýzmberk (6.7 km)
zřícenina hradu
Hrad postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Nový Rýzmberk (Netřeb) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochována zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy.
zřícenina hradu
Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.
zřícenina hradu
Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.
torzo hradu
Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997-98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.
hrad
Gotický hrad z konce 13. století, vystavěný pány z Janovic a Klenové. V 17. stol. bylo na předhradí již pustého hradu vystavěno nové sídlo. V 19. století pseudogoticky upraven. Dnes se zde nachází galerie výtvarného umění.
torzo hradu
Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Zal. pány z Janovic, r. 1356 maj. Něpr z Pajrku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory: r. 1467 zde význ. bitva, r. 1472 dobyt a vypálen bavor. vojskem. R. 1512 zpustlý zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Násl. zanikl.
tvrz
Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.
Lacembok, Hrádek, Lanzenbach, Krchleby (16.6 km)
torzo hradu
Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.
zřícenina hradu
Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.
hrad
Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.
zřícenina hradu
Zříceniny hradu z 13. stol. s unikátní hradní kuchyní. Přestavěn goticky za Něpra z Roupova (1380-93) a za Jana II. (kon. 15. stol.), renesančně za Jana IV. (1595-98). R. 1704 Roupov ztratil rezidenční funkci, začal chátrat a od r. 1817 zřícenina.
