Památky v okolí kempu
zřícenina hradu
Téměř zaniklý hrad. Zal. koncem 13. stol., maj. Hrabiše z Paběnic. V drž. jeho rodu do konce 14. stol. Poč. husit. válek obsazen Janem Hertvíkem z Rušínova. R. 1436 připojen Janem z Dubé a Třebechovic k Žlebům. R. 1499 pustý. Pošk. stavbou přehrady.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z přel. 14.-15. stol. R. 1405 majitelem Ješík z Popovce, poté Petr Zmrzlík ze Svojšína. Za husit. válek Hynek Krušina z Lichtemburka, poté Hertvík z Rušínova. Od r. 1455 Trčkové z Lípy, kteří ho výrazně přestavěli. R. 1499 opuštěn.
zřícenina hradu
Zříc. raně got. hradu založeného ve 13. stol. jako královský v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. za Trčků přestavěn. Po třicet. vál. opuštěn, po r. 1700 zříceninou.
technická památka
Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice představuje jedinečně zachovanou památku na počátky průmyslové výroby vápna pod Železnými horami. Fungovala v letech 1880 - 1960, od roku 2010 exposice dějin vápenictví.
zaniklý hrad
Téměř zaniklý hrad. V pramenech zmiň. pouze jednou, r. 1381, kdy jako odúmrť po jakémsi Zdislavovi připadl králi Václavovi IV. Pro bližší poznatky o hradu nezbytný alespoň základní odborný průzkum.
zřícenina hradu
Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.
zámek
Nasavrky patřily ke hradu Strádov. Původní tvrz poprvé připomíná v r. 1545 v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. Asi okolo roku 1600 za Václava Zárubu z Hustířan byla tvrz upravena na zámek.
zřícenina hradu
Hrad z 1. poloviny 14. století, zanikl kolem poloviny 15. století. V jádru jsou patrné základy věžovité stavby a část hradební zdi, v předpolí bývalo velké předhradí.
zámek
Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga (v 19.st.) upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu.
zámek
Zámek ze 17. st., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. st. barokně přestavěn V. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobřanskými v letech 1865-70. Po zestátnění se stal sídlem městského muzea.
hrad
Miniatura hrádku postavená v duchu romantismu v letech 1898 - 1901 paní Vilemínou Auerspergovou. Zděný hrádek stojící na křemencové skalce byl určený pro zámecké děti. Hrádek stojí v památkové zóně.
zřícenina tvrze
Zřícenina tvrze, postavené r. 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic. Po něm tvrz získal Václav Ruthar z Malešova a poté byla držena jeho syny, Petrem a Mikulášem. Od 1 pol. 16. stol. tvrz patřila Gerštorfům z Gerštorfu téměř sto let až do období třicetileté války, kdy byla vypálena. Poté pomalu zpustla.
zámek
Gotickou tvrz ze 14. století přestavěl Bohuslav Mazanec z Frymburka po r.1561 na renesanční zámek. R.1732 Josef František hrabě ze Schönfeldu zámek barokně upravil. Auerspergové v 19. stol. upravili zámek do dnešní podoby. V l. 1950-1952 zřízeno hippologické muzeum.
zámek
Nevelký patrový barokní zámek z 18. století, jenž byl vystaven jako správní místo místních pyritových dolů. Dnes jsou v zámku byty, knihovna, městský úřad a expozice těžby v Lukavici.
Sokolov, Sokolohrad (u Chotěboře) (14.9 km)
torzo hradu
Téměř zaniklý hrad založený asi v 2. pol. 14. stol. Kolem roku 1404 v majetku loupež. rytířů Jana z Chotělic a Pavla Hubenky ze Zišova, r. 1407 hrad obl. král. vojskem a zpustl po tomto obležení či v násl. husit. obd. R. 1456 pustý.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu, první zmínky z roku 1318. Často se střídali majitelé. Počátkem 17. stol. opuštěn, začal pustnout, měnit se ve zříceninu. Dodatečně rozšířen, patrné stopy renesanční přestavby. Dochovány výrazné zříceniny hradeb a paláce.
zaniklý hrad
Královský hrad byl snad založen spolu s městem Přemyslem Otakarem II, před r. 1349 již neexistoval. O jeho podobě a historii vedou odborníci dodnes spory.
ostatní
Přemysl Otakar II.založil město Čáslav v pol.13. stol. Dodnes patrný gotický vnitřní půdorys, vymezen hradbami, zachované z jedné třetiny. Do města se vcházelo čtyřmi branami, nejlépe zachovalá je tzv. Otakarova věž, stávala při Brodské bráně.
sakrální památky
Raně gotický kostel byl postaven koncem 13. st. na místě románského kostelíka. Z něj zůstal zachován portál a dnešní sakristie. Věž byla přistavěna r.1461-1506. R.1421 se zde konal tzv. čáslavský sněm. Byly zde nalezeny ostatky připisovány Žižkovi.
Chlum, u Čáslavi (20.7 km)
zřícenina hradu
Hrad, kolébka mocného rodu Slavatů z Chlumu, byl založen na hradišti vladykou Blehem z Chlumu po r. 1276, rozšířen byl v 15. st., zničen za třicetileté války. Z rozsáhlého hradu dnes zbylo torzo paláce a trojice sklepních klenutých místností.
