Památky v okolí kempu
zámek
Klášter augustiniánů ze 14. stol., za husitských válek opuštěn, ve 2. pol. 15. stol. upraven Kostky z Postupic pro správu panství, Hrzány z Harasova v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek, v 18. stol. rozšířený barokně Liechtensteiny.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.
zaniklý hrad
Rozsáhlé terénní zbytky hrad z konce 13. st. Mezi r. 1285-87 jako sídlo zemských škůdců dobyt. Ve 14. st. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, ještě r. 1437 je východiskem loupeživých výpadů, r. 1446 již uváděn jako pustý.
věž
Rozhledna 559,3 m.n.m., vyst. r. 1996 sdružením Andrlův chlum. Předcházely ji dvě dřevěné rozhledny: první (1905-1918; Okrašlovací spolek v Ústí n. Orl.) shořela r. 1918. Druhá (1943-1954; Klub českých turistů) zanikla v 60. l. min. stol.
věž
Vodárenská věž vybudovaná v letech 1931-32. Dvě vyhlídkové terasy zmizely v 80. letech pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz.
zaniklá tvrz
Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367-1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.
pevnost, bunkr
Dělostřelecká tvrz Bouda, dnes největší muzeum československého opevnění, byla součástí pevnostního systému budovaného v letech 1935-38.
zaniklá tvrz
Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka.Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.
zámek
Původně hrad ze 14. st. Koncem 15. st přestavěný na zámek. Portál patří mezi první renesanční památky u nás. Po požáru v r.1509 rozšířován. Roku 1643 jej vydrancovali Švédové. V r. 1840 vnitřní zámek (bývalý hrad) vyhořel a byl z větší části stržen.
zámek
Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567-81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť. Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol.
zámek
R.1568 Karel Žampach postavil na místě zámku dům. V r.1575 Mikuláš z Bubna postavil renesanční zámek. R.1668 František Adam z Bubna barokně upravil. R.1809 Verian Alfred Windischgrätz modernizoval rokokově. Poč.20.stol. Otakar Parish upravil secesně.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu, v pís. pramenech se nevyskytuje a hrad zanikl před dokončením. Z historického hlediska mohl být majitelem Boreš z Oseka (13. stol.). Pozůstatky neobvykle rozlehlého sídla patří k několika "tajemným" středověkým objektům Moravy.
sakrální památky
Kostel postaven do r. 1701 z podnětu biskupa Tobiase Johanna Beckera, později vznikla řada sedmi zastavení a r. 1706-1710 postaven klášter servitů. R. 1728 místo navštívilo 150 000 poutníků.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad snad z 13. století. První a jediná písmená zmínka je spojuje roku 1336 s Kunáte z Karle. Švédská legenda uvádí, že r. 1374 loupeživý ryríř z hradu Karle přepadl pohřební průvod švédské královny.
hrad
Zachovalý hrad z 13. století založen olomouckým biskupen Brunem ze Šamburka. V 16. století sloužil jako věznice. V roce 1643 dobyt Švédy. Roku 1855 arcibiskup Bedřich Fürstenberg prodal hrad státu na zřízení věznice.
pevnost, bunkr
Třípatrový objekt, téměř zapuštěný do terénu byl vybetonován 16.-21.8.1937. Vybaven byl protiplynovou předsíní, ubikací velitele, místností pro velitele, skladem munice, sociálním zařízením, telefonní ústřednou. Dodnes je zachován pozorovací zvon.
zřícenina hradu
Zříc. got. hradu zal. koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se dostává ke koruně. Got. přest. pro J. z Poděbrad. Po r. 1495 za Viléma z Pernštejna chátrá. R. 1657 uváděn jako pustý. V současné době po celkové opravě.
zřícenina hradu
Zřícenina gotického hradu založeného Drslavici koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.
zámek
Got. tvrz z 2. pol 15. st., v pol. 16. st. přestavěna Hrzány renesančně. V 17. st přestavěna raně barokně Záruby z Hustířan, pozdně barokní přestavba v pol. 18. st. za hrabat Horbuval-Chamare. Čyřkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou.
