Památky v okolí kempu
zřícenina hradu
Skromné zbytky hradu založeného mezi rokem 1253 a 1278 jako součást trojhradí na řece Úpě. Zpustošen a vypálen husity 8. června 1427. Od té doby ve zříceninách.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z r. 1279. V r. 1447 hrad zakoupila slezská knížata a hrad zbořila a spálila. Vízmburk se výborně dochoval do dnešní doby.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Zal. před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho potomků do 1. pol. 15. stol. Z dalších maj. Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 neobýván zpustl. R. 1798 vyst. altán.
torzo hradu
Téměř zaniklý hrad připomínaný r. 1366 jako maj. břevnovského opata. Prodán Janovi Kdulincovi z Ostroměře. R. 1390 opět maj. břevn. opata a propůjčen Kunešovi z Pravětic. R. 1406 v drž. Stradala ze Žďáru a Vysoké Srbské. Zničen husity roku 1422.
Skály, u Broumova (11.9 km)
zřícenina hradu
Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.
zřícenina hradu
Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.
torzo hradu
Zřícenina skalního hradu. Doba založení není známa. Hrad se spojuje s pány erbu třmene. Prvně zmiň. v Majestas Carolina. Držitel snad Tas z Vízmburka. R. 1372 v drž. Wickmana. Dobyt husity a r. 1447 zbořen.
zřícenina hradu
Nepřístupná zřícenina hradu z poč. 14. st. Opuštěn v 16. st., voj. využit za 30leté války. Nevelký hrad s mohutnou obvodovou hradbou, zbytky paláce a torzem unikátní enormně velké okrouhlé věže. V předpolí zbytky raně barokních bastionů.
zřícenina hradu
Valeně klenuté sklepy, zbytky bergfritu a torza obvodové zástavby zbyly po hradu založeného Půtou z Turgovy před r. 1316. Koncem 14. st. byl majitelem Heřman z Choustníka. 1645 byl pobořen Švédy. v 17. st. zde byl klášter, v 18. st. sýpka.
torzo hradu
Zříceniny skalního hradu postaveného snad ve třetině 14. století Janem Lucemburským. Od r. 1381 v rukou pánů z Náchoda, r. 1430 obsazen husity. R. 1447 vykoupen Slezany a zbořen.
sakrální památky
Přírodní rezervace o rozloze 12,9ha z r. 1956, v severní části unikátní křížová cesta v podobě litinových desek osazených ve skále pův. ze 17. stol. (koncem min. stol. zrekonstruována), na vrcholu (666,7 m. n. m.) zakončená železným křížem z r. 1857.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu v prostoru kostela. Hradiště zal. v l. 1003-04 kníže Jaromír. V 1 pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. zde zal. městský kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.
6
Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu postaveného ve 13. stol. jako panství rodu Panewitzů. Poprvé dobyt husity. V 16. století sloužil jako sídlo loupežníků, byl dobyt a zbořen. Od té doby ve zříceninách.
Bolkov, Polzenstein, Polkenberk (18.6 km)
zaniklý hrad
Zaniklý hrádek nebo tvrz založený Švábenickými v 2. pol. 13. stol. Jako pustý se uvádí od konce 14. století. Úplně zanikl díky těžbě v libečském lomu.
zřícenina hradu
Hrad zbudován na přelomu 13. a 14. století. V průběhu 14. století opuštěn. Zbytky kdysi mohutného hradu dnes hustě porostlé náletovou zelení.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad, založen v 2. pol. 13. stol. pány ze Švábenic jako mocenský opěrný bod v rámci kolonizačního podnikání. S odchodem tohoto rodu z Trutnovska na přel. 13. a 14. stol. ztratil hrad svůj smysl a postupně zanikl.
zaniklý hrad
Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z poloviny 15. století založeného Mikulášem Zilvárem. Od 2. poloviny 16. století neobydlen. Celé 17. století označován jako pustý.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.
