Památky v okolí kempu
zámek
Dvoupatrový lovecký zámek členitého půdorysu v pseudogotickém stylu s ozdobným balkonem, nárožními rizality a arkýři dal vystavět v 2. pol. 19. st. Jan Arnošt Berchem-Haimhauser pro občasné lovecké výpravy. Po r. 1945 patřil státu, poté lesní správě.
zámek
Meternichovský zámek vystavěný v letech 1681 - 1691. Dnešní podobu klasicistní vily dostal přestavbou z barokního zámku. Cenné jsou stylové klasicistní interiéry. Okolo rozsáhlý anglický park s drobnými romantickými stavbami.
zřícenina hradu
Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.
torzo hradu
Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.
torzo hradu
R. 1374 získal Boreš z Oseka od Karla IV. povolení ke stavbě hradu na místě staré tvrze. Dokončen byl r. 1380. Po r. 1400 byl již pouze pronajímán jako léno. 1452 byl vypálen a rozbořen Chebskými jako odveta za přepadení vesnic. Nikdy nebyl obnoven.
věž
Zachovalá rozhledna postavena v letech 1908-9. Původně měla být o 9 m větší. Po opravě roku 1999 znovu zpřístupněna.
věž
Rozhledna, 940 m n. m. Před 2. svět. válkou zde stála dřevěná turist. chata s rozhlednou. R. 1970 post. nová rozhledna sloužící vojenským účelům jako radarová stanice. Dnes v soukr. vlastnictví. Byla vystavěna bez kousku železa (silikonové šrouby).
sakrální památky
Klášterní kanonie založená velmožem Hroznatou 1193. Původní dřevěné stavby nahrazovány postupně zděnými (kostel 1232). Po poškození za třicetileté války barokní obnova. Poslední úpravy poč. 20. stol. Rozsáhlou devastaci po 1950 odstraňují od 1990 opravy.
tvrz
Tvrz postavili ve 14. stol. Paulsdorferové nebo někteří z jejich lenníků. R. 1450 byla vypálena vojsky Jiřího z Poděbrad, poté v majetku Junckerů. Po nich v držení Krahmerů a Schmiedlů ze Seeberka. Od r. 1885 vlastněna Mucky, r. 1888 stavebně upravena. Od r. 1945 v majetku státu, dnes v soukr. maj.
věž
Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933-5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.
zámek
Původně gotický hrad ze 14.stol. V 1. polovině 16.století byl hrad přestavěn a rozšířen do dnešní podoby. Za třicetileté války několikrát pleněn a označen jako pustý. V roce 1753 k hradu přistavěn barokní zámek.
hrad
Hrad z 1. poloviny 14. století. V 16. století k hradu přistavěny dvě čtyřhranné věže. Za třicetileté války dosti pobořen a částečně opraven až v polovině 19. století.
torzo hradu
Zbytky hradu při barokní sýpce. Hrad založen v pol. 13. st. pány ze Svojšína. Po r. 1450 hrad přestavěn a rozšířen Švamberky. R. 1647 pobořen v bojích se Švédy. Po r. 1648 na rozkaz Ferdinanda III. zbořen, aby nemohl sloužit při odboji proti císaři.
zámek
Koncem 18.st. město Kynšperk postavilo na místě zbořené tvrze pozdně barokní zámek, trojkřídlou jednopatrovou budovu s valbovou střechou. Nad vchodem s půlkruhovým vjezdem je trojúhelníkový štít. Nyní v soukromém vlastnictví a probíhá přestavba.
sakrální památky
Barokní okrouhlá kaple z let 1680 - 81 připomíná masakr selských vzbouřenců císařským vojskem, který proběhl v roce zahájení stavby. Kaple byla zrušena roku 1787, roku 1930 byla obnovena v novorománském stylu.
zřícenina hradu
Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel.1647 byl obsazen švédským gen. Wranglem. Po vymření rodu Švamberků přešlo dědictví na Krištofa z Heissensteina.
torzo hradu
Hrad založený na počátku 13. století pravděpodobně králem. V roce 1434 ho zástavou získávají Šlikové. Za Šliků proběhla velká přestavba hradu. Na počátku 17. století uváděn jako pustý. V 19. století rozsáhlé zříceniny rozebrány na stavební materiál.
zámek
Zámek, původně hrad, poprvé zmiňovaný v r. 1217. Na počátku 17. stol. byl hrad renesančně přestavěn. Po vyplenění a vypálení Švédy r. 1647 částečně obnoven v barokním slohu. V r. 1824 hrad přestavěl jeho majitel Jan Nonner na pozdně barokní zámek.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Zal. v 1. pol. 13. stol. R. 1316 maj. Beneda z Volfštejna. V drž. pánů jeho rodu do r. 1460, kdy získali soused. hrad Třebel. Volfštejn ztratil význam a zanikl r. 1470 za bojů Zelenohorské jednoty s vojsky krále Jiřího z Poděbrad.
Šontál, Krásné Údolí, Schönthal (23.7 km)
zřícenina hradu
Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.
