Památky v okolí kempu
sakrální památky
Barokní poutní komplex na Křížové hoře vysoko nad pravým břehem Vltavy v Českém Krumlově. Postaven 1709-26, kaple křížové cesty v polovině 18. stol. Poutě zrušeny za Josefa II., velká obnova počátkem 30. a znovu 90. let 20. stol.
zřícenina tvrze
Zřícenina tvrze postavené v 2. pol. 13. stol. R. 1278 patřila vladykům z Pasovar a Cipína, jejichž rod tvrz dlouho vlastnil. Poč. 15. stol. ji získal Matěj Višně z Větřní, po něm ji drželi jeho potomci. R. 1623 byla zabavena pro účast na stavov. povstání a prodána městu Český Krumlov. Poté zpustla.
zámek
Rozsáhlý zámecký areál postavený na místě někdejšího hradu Vítkovců ze 13. stol. Rožmberkové začali s přestavbou na renesanční zámek. Následovaly barokní přestavby. Dochovalo se zde unikátní barokní divadlo.
hrad
Jeden z nejstarších hradů Vítkovců, postaven jako dvojhradí. Dolní hrad je z pol. 13. stol., přestavěný renesančně a v 19. stol. upravený ve stylu anglické novogotiky. Z Horního hradu zachována pouze kamenná hláska Jakobínka ze 14. stol.
sakrální památky
Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.
zřícenina hradu
Hrad z přelomu 13. a 14. stol. Prvními majiteli Jan a Hroch mladší z Maršovice, poté ho vlastnil Jan z Malovic. Hrad náležel k novohradskému panství. R. 1541 zpustl, dávno předtím opuštěn.
věž
Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).
torzo hradu
Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541.
sakrální památky
Gotický klášter založen Rožmberky v roce 1259. Poté osídlen cisterciáckými mnichy, kteří byli před 60-ti lety z kláštera vyhnáni. O deset let později se mohli opět vrátit. Dodnes se klášter dochoval ve velmi dobrém stavu.
zřícenina hradu
Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.
věž
Telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou Slabošovka (35 m, 624 m n. m.) byl postaven r. 2002. Rozhledna měla původně stát na nejvyšším vrchu Slepičích hor Kohout; stavba tam však nebyla povolena. Vlastníkem společnost T-mobile. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 m.
Sokolčí, Děkanské Skaliny (16.5 km)
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.
tvrz
Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).
torzo hradu
Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.
zřícenina tvrze
Strážný opěrný bod blízko česko-rakouské hranice existoval před rokem 1360. Po spojení obou zemí ztratil vojenský význam, do konce II. světové války součást hospodářského dvora s pivovarem.
zřícenina hradu
Zřícenina gotického strážního hradu jižně od Lipenského jezera založený poč. 14. stol. Vítkovci. Rožmberkům patřil téměř 200 let až do Bílé hory. Dodnes se zachoval zbytek hranolové věže a zdivo některých hradních stavení.
zámek
Kořenští z Terešova v l.1565-1566 přestavěli původní tvrz na renesanční zámek. V r.1598 a 1621vyhořel. R.1623 zpustlý zámek prodán vyšebrodskému klášteru. Později sloužil jako sklady, škola, byty či pohostinství.
zřícenina hradu
Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.
zámek
Přestavěná renesanční tvrz postavená po r. 1570 Kořenskými z Terešova. Od r. 1692 v majetku města České Budějovice, v 18. a 19. století rozšířena, později sloužila jako škola. Koncem 20. st. bez využití zpustla, dnes v soukromých rukou.
