Památky v okolí kempu
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z 13. stol. První zprávy o hradu pocházejí až z roku 1359, kdy jej Karel IV. uznal jako součást vimperského panství. Opuštěn byl v 1. pol. 16. stol. a od roku 1547 se uvádí jako pustý. Jeho zkázu završil požár koncem 16. stol.
torzo hradu
Nepatrné pozůstatky strážního hrádku na skalnatém vrcholu ve formě obytné věže chráněné na sucho skládanou hradbou při severní straně. Jako ochrana Zlaté stezky založen snad již koncem 13. století, roku 1581 se uvádí již jen les.
ostatní
Dřevěné domy alpského stylu, roubené nebo poloroubené, s podkrovní světnicí, v průčelí nejméně 3 okenní osy, vyřezávanou pavlačí v předsazeném štítě a sedlovou střechou. V jednom je Volarské muzeum. Zachováno čtrnáct domů.
zámek
Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530-60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.
zřícenina hradu
Dělostřelecká předsunutá bašta v podobě mohutné válcové věže obehnané podkovovitou hradbou z r. 1479 jako kompenzace nepříznivé polohy hradu po spojení hradu s městem v jeden opevněný celek po r. 1479. V 18. a 19. st. byla obehnána zástavbou chalup.
Hus, Křišťanovice (12.2 km)
zřícenina hradu
Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.
tvrz
Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.
sakrální památky
Kostela Sv. Magdaleny, je postaven v místě původní sklárny a v sousedství zaniklé vesnice. V 16. století kaple a v letech 1752-54 byla přestavěna na kostel. Ze stavby zbyly jen trosky zničeného kostela, který byl v letech 1994 - 95 renovován.
tvrz
Věžovitá tvrz ze 14. století, upravená po třicetileté válce (nejpozději v I. polovině 18. století) na sýpku.
ostatní
Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.
ostatní
MPK od r.1981. Řada historických budov. Nejstarší gotická kostel sv.Jakuba. Mnoho renesančních budov, zdobené sgrafity. Dva pásy městského opevnění.
Libín, Libínské Sedlo (18.2 km)
věž
27 m vysoká okrouhlá kamenná rozhledna postavena r. 1883 byla pojmenována Rudolfova věž. Od r. 1935 v péči KČT. Po 2. sv. válce chátrá, opravena a zpřístupněna po r. 1994.
ostatní
Původně dvojitý prstenec hradeb.Komplex goticko renesanční Dolní brány ze přelomu 15.a 16.st. Fortifikaci Dolní brány zvyšuje druhý hradební pás z poč.16. st. Hradby zpevněny dělovými baštami.
sakrální památky
Kostel založený ve 14. st. Pozdněgotická dostavba ukončena v r.1513. Nynější podobu získal v 19.st. V pravé lodi kostela kaple sv. Jana Nepomuka Neumanna, prachatického rodáka, zřízená v r.1992.
zámek
Dvoupatrová budova zámku s raně barokním arkádovým průčelím obsahuje pův. gotickou tvrz vladyků z Čestic, přestavěnou renesančně Hodějovskými po r. 1600. Po r. 1660 doplněna raně barokní 10tibokou přístavbou kaple a parkem s grottou a pavilonem.
17
Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.
zaniklá tvrz
Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.
tvrz
První zmínka o tvzi je z r. 1468 a prvním známým majitelem byl Albert z Budkova. R. 1468 byla vypálena německými křižáky a 1483 obnovena. V 17. st. sloužila jako sýpka.Jednopatrová budova má podsklepení, klenuté přízemí, vstupní gotický portálek.
tvrz
Původně gotická tvrz z 2. pol. 14. st., pozdně goticky rozšířená Lipovskými koncem 15. st. a renesančně upravená, po odkoupení r. 1693 připojena Ditrichštejny k Vlachovu Březí a barokně přestavěna na sýpku.
torzo hradu
Terénní zbytky strážního hradu. Prameny o hradu mlčí, podle archeologických nálezů byl založen (snad panovníkem) ve 13. století. Hrádek na vrcholu skalnatého hřebene kontroloval horní tok Vltavy a přilehlou zemskou hranici. Dnes zarostlý, bez zbytku zdiva.
